Paraziti

Klíště obecné

Klíště obecné žije na celém území naší republiky s výjimkou nejvyšších hor.Setkáváme se s ním nejčastěji na křovinatých zastíněných místech, zejména na okrajích lesů, parků, ale také v městské zeleni. Délka vývoje je několik měsíců až let. Samička vypouští 2000 - 3000 vajíček. Larvy vydrží bez potravy až 500 dnů, dospělci až 800 dnů! Maxima výskytu jsou v květnu a září. Klíště se živí krví teplokrevných obratlovců. Hostiteli jsou především drobní hlodavci, středně velcí savci a velká lesní zvěř v závislosti na vývojové fázi klíštěte. V osídlených oblastech napadají i domácí zvířata, je závažným problémem při pasteveckém chovu dobytka.. Může být významným přenašečem některých závažných onemocnění jako jsou klíšťová encefalitida, lymeská nemoc, Q-horečka atd. Klíště se nepřisává ihned a proto můžeme předcházet přisátí. 2 - 3 x denně se prohlédnout a nepřisáté jedince odstranit. Přisáté klíště s snadno odtrhne v prvních 3 - 5 hodinách. Klíště vytahujeme viklavým a kývavým pohybem. Tradované tvrzení, že je klíště snadné odstranit šroubovým pohybem není správné. Při tomto postupu se snáze přetrhne nebo rozmačká.

Komár pliskavý

4 - 5 mm velký komár s jedním párem křídel a tupě zakončeným zadečkem. Vyskytuje se poblíž lidských obydlí kde samičky velmi agresivně napadají člověka a sají krev. Samečkové se živí rostlinným nektarem a larvy se vyvíjejí ve vodě zavěšeny k hladině dýchací rourkou. Vyvíjí se v kalužích, bazénech, sudech na dešťovou vodu, ale i ve vlhkých sklepeních a suterénech, či v rozvodech tepla a vody. Z těchto důvodů se mohou vyskytovat i v chladném období. V našich podmínkách se nejčastěji setkáváme ještě s rody anopheles a aedes. Společná pro komáry je vazba na vodu a možnost nasátí krve. Komáři rodu anopheles jsou obávanými přenašeči malárie v endemických oblastech. Dále mohou přenášet žlutou zimnici, dengue, filariózy, virové encefalitidy. Ve středoevropských podmínkách se však většinou jedná "pouze" o nepříjemný, bodavý, krev sající hmyz.

Štěnice domácí

Plochá, červenohnědá, 4 - 8 mm dlouhá. Ve dne se ukrývá ve štěrbinách, v nábytku, zvláště v postelích, za obrazy atd. V noci vyhledává spící lidi a saje na odkrytých částech těla. Na kořist se může spouštět i ze stropu.Samička štěnice klade postupně až 500 vajíček. Vývoj trvá 2 - 16 měsíců v závislosti na teplotě. Dospělé štěnice vydrží déle než rok hladovět, snášejí teplotu až do -17°C. Bodnutí štěnice vyvolává na kůži silně svědící zarudlé pupence. Štěnice mohou přenášet bakterie sněti slezinné, tularémie, moru, paratyfu. V běžných podmínkách však tyto nemoci nepřenáší. Výskyt u nás není častý. Zdrojem šíření jsou hlavně některá společná ubytovací zařízení, sklady starého nábytku a jednotlivé rodiny s nižší hygienickou úrovní, které zavlékají štěnice s nábytkem do nových domů.

Blecha obecná

Některé druhy blech žijí trvale v obydlí lidí a sají jejich krev. Je to především blecha obecná. Tento druh se může vyskytovat hromadně v zanedbaných nebo jen občas navštěvovaných obydlích. S domácími zvířaty se do bytů dostávají blecha psí, blecha kočičí, blecha ptačí, které mohou příležitostně sát na člověku. Blechy se zdržují především ve škvírách v podlaze, pod koberci, v peleších a příbytcích domácích zvířat, ve špíně a prachu v obydlích. Dokáže až rok hladovět. Samička klade až 400 vajíček. Larvy blech se živí zbytky organických látek a trusem dospělých blech obsahujícím nestrávenou krev. Vývoj blechy trvá většinou 4 - 6 týdnů.

Veš šatní

Bělavý 2 - 4 mm velký hmyz oválného, bezkřídlého těla se silnýma nohama uzpůsobenýma k držení se vláken. Veš šatní se zdržuje v ošacení člověka, v pokrývkách, lůžkovinách apod. Je významným přenašečem skvrnitého tyfu. Její rozšíření je závislé na úrovni osobní hygieny populace. K masovému výskytu dochází během válečných nebo živelných událostí, kdy dochází k poklesu hygienické úrovně. Podobným druhem je Veš dětská(Pediculus capitis). Cizopasí na člověku, zejména na dětech předškolního a školního věku; více bývají postiženy dívky. Tráví celý život ve vlasech člověka, kde saje krev a prodělává celý vývoj. Mimo tělo dokáže přežít jen několik hodin. Samička klade asi 140 - 170 vajíček. Hnidy připevňuje u kořene vlasu a celý vývoj trvá 15 - 20 dnů. Přelézání  a bodnutí svědí, škrábáním se mohou ranky zanítit

Zákožka svrabová

Cizopasný roztoč způsobující svrab (prašivinu). Samičky lezou po kůži, během několika minut se do ní zavrtávají a ve spodních vrstvách kůže si razí chodbičky, ve kterých každý den kladou 1 až 2 vajíčka. Z nich se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Zákožka napadá především oblasti mezi prsty rukou, zápěstí a předloktí, pohlavní orgány, hýždě a podbřišek. Škrábáním svědících míst může do vzniklých ranek pronikat sekundární infekce.

Dezinsekce

Zde najdete seznam nejběžnějších parazitů. Jejich společným znakem je skutečnost že cizopasí na zvířatech, nebo přímo na člověku. Někteří jsou stálými obyvateli těla, jiní cizopasí příležitostně. Řada z nich se vyskytuje na domácích, nebo divokých zvířatech a na drobných savcích. Poté mohou hostovat na člověku a mohou tak přenášet mnoho závažných onemocnění.

Cizopasní roztoči a hmyz mohou být zdrojem velmi závažných lidských onemocnění, neboť na povrchu svých těl a v útrobách přenášejí řadu původců těchto nákaz. Proto nepodceňujte ochranu před napadením těmito členovci a při sebemenším podezření na nepřirozenou reakci po bodnutí vyhledejte lékařskou pomoc. Dvojnásob to platí v tropických zemích, kde členovci přenášejí choroby nejrůznějších jmen. Oproti nim jsou naši komáři a klíšťata pouhými přítulnými zvířátky.

Našli jste ho ?

Hledáte jiného škůdce? Znáte čmelíka, sametku ? Napište nám info@asanazlin.cz, nebo nás kontaktujte zde.